Zdroj: #skip

Historie tělesného cvičení V. - Novodobý vývoj

Novodobý vývoj pohledu na tělesnou zdatnost

V meziválečném a poválečném období vznikaly školy tělovýchovného zaměření snad ve všech významných státech. Tyto školy vychovávaly především budoucí členy armády a další odborníky na tělesnou výchovu. V té době vznikly i výzkumné ústavy a vědecké instituce při vysokých školách zabývající se rozvojem tělovýchovných věd a aplikací poznatků z lékařských oborů. Rozvoj však nebyl koncepčně řízen a tak vše záviselo na potřebách státu se zájmen o zdatnost armády a na zájmu jednotlivých vědců. Československo v této době v oblasti tělovýchovy hodně zaostalo.

Průlom nastal až po válce, kdy na vývoj novodobých pohybových aktivit měl obrovský vliv americký lékař, spisovatel, sportovec, výzkumník v oblasti sportu Dr. Kenneth H. Cooper, kterého si jistě všichni pamatujeme ještě z dob tělesné výchovy na základní škole. Jeho běžecký test na atletických oválech popřípadě betonových hřištích u školy po dobu 12 minut musel splnit snad každý žák, který chtěl mít jedničku z TV. Pokud nedal požadovaný limit metru, tak se další týden při vhodném počasí běželo znovu. Jako dítě sportovní třídy jsme běhali snad každých 14dní. K tomu byla ještě příprava, kdy jako rozcvičení bylo pár koleček kolem garáží u školy. Připadalo nám, že je to nekonečné, ale mělo to svůj účel. Což chápu až teď, kdy zvyšování zdatnosti v aerobní aktivitě má podstatný vliv na lidský organismus. Právě ve své knize Aerobics (1968) definuje aerobik jako „… základní cvičení, na nichž by měl být postaven každý cvičební program. Tato cvičení vyžadují kyslík, nevzniká tak nežádoucí kyslíkový dluh, takže mohou být prováděna po dlouhou dobu. Ovlivňují tréninkový efekt a startují vznik všech těch nádherných změn ve vašem těle.“ Dnes již víme o této oblasti metabolických přeměn daleko více, než znal tehdejší přední vědci a lékaři. Jedno však zůstává stejné, že anglické podstatné jméno „aerobics“ je spojeno s druhem onoho cvičení. Naproti přídavné jméno „aerobic“ vyjadřuje spíše onu metabolickou přeměnu v lidském organismu, kterou chceme vyvolávat. U nás se rozšířil onen pojem „aerobic“ jako pojem pro aerobik, což není tak zcela v pořádku, jak se na první pohled může zdát. Neboť právě pojem aerobní cvičení zahrnuje celou škálu sportovních aktivit od jízdy na kole přes in- line až po náš klasický aerobik, kdy dochází k látkové výměně při dostatečném množství kyslíku.

Onou první publikací a dále pak následnými (The New Aerobics 1970, Aerobics for Women a The Aerobics Way 1977) rozvířil debatu mezi odbornou veřejností a především pak mezi lékaři o vlivu aerobní aktivity na lidský organismus. Tím se spustila lavina podrobného zkoumání vlivu vytrvalostního charakteru cvičení na lidské tělo. Samozřejmě, že Cooper nebyl prvním, kdo by se věnoval výzkumu masového cvičení a následným výhodám. Již v první polovině minulého století byly vyvíjeny celé řady testů, které byly zaměřeny na zvýšení výkonu – příprava především kardiovaskulárního systému na dané zatížení pro zvýšení adaptace organismu při výkonu. Významná role Cooperových publikací spočívala v tom, že v lidech probudila zvýšený zájem o již existující masová cvičení. Ta se díky všem novodobým poznatkům upravila, aby ji mohli odborně doporučit i medicínské kapacity dané doby. Vše se povedlo a tak se mohla otevřít první novodobá etapa rozvoje aerobního cvičení mezi nimi i náš známý aerobik. Sice ještě pod jinými názvy jako například jazz gymnastika, aerobní tance a podobně, ale hlavně už se klubal.


Získáno ze sekce články serveru aerobics.cz verze 0.99/2.00b/2002+0.25 (21.8.2019 11:16:44)