Zdroj: #skip

Měření tělesného tuku

MĚŘENÍ TĚLESNÉHO TUKU

V minulém příspěvku jsme se věnovali rozdílům v objemové hmotnosti tukové a svalové tkáně, nyní bychom se věnovali možnostem měření tělesného tuku.
Nadměrné ukládání tuků, často spojené s nárůstem hmotnosti nad tzv. normální hmotnost, je označováno jako obezita. Jenže co to vlastně ta "normální hmotnost" je? Dle lékařů je to hmotnost, která je vzhledem ke stavbě kostry a svaloviny a k charakteru práce nejvhodnější pro jedince určitého druhu a pohlaví....ufff - pěkně ošemetné, co? Takže jak si to vlastně představují - žádná ideální hmotnost, měří se obsah tukové tkáně v těle, ten by u mužů měl být 10-15%, u žen 18-30%. U obézních mužů zabírá tuk i více než 25% a u obézních žen než 30% z tělesné hmotnosti.

Množství tuku
Množství tuku se měří několika možnými metodami, více či méně spolehlivými. Často se používá měření kožních řas kaliperem, dále je to již zmiňované hydrostatické vážení, námi uváděný Body Mass Index (BMI) a řada moderních metod, o všech si řekneme trochu víc.

Index tělesné váhy - Body Mass index (BMI)
Nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak si rychle ověřit, zda se naše hmotnost pohybuje v oblasti podváhy, normální váhy, nadváhy či obezity. Nebere však v úvahu složení organismu - tedy právě podíl tukové a svalové tkáně, jeho platnost je omezena pro aktivní sportovce, děti, ale i těhotné ženy. Je nutné si tedy uvědomit, že veškeré tyto indexy slouží pouze jako základní orientační stanovení a není třeba si jimi zatěžovat hlavu, ukáží-li více či méně.

Centimetrem
Ještě rychlejší a jednodušší metodou je změření obvodu v pase. Muži s více než 94 cm a ženy s více než 80 by se již nad sebou měli zamyslet. Ti, co mají víc než 102 cm (muži) nebo 88 cm (ženy), si již pohrávají se svým zdravím.

Měření kaliperem
Měření kožních řas se provádí na více místech těla a ze zjištěných hodnot se určuje podíl tukové tkáně na celkové tělesné váze. Obecně je daný určitý počet bodů a přesné označení míst měření, ale čím více těch bodů proměříme, tím kvalitnější výsledek získame. Hodnota je však odvozena pouze z měření podkožního tuku, ale tuk není obsažen pouze tam. Nebezpečnější je tuk, který sice obaluje a tím i chrání vnitří orgány, ale zvýšené množství už způsobuje vážné zdravotní problémy.

Metoda BIA (bioelektrická analýza impedance)
Tato metoda měří kompozici těla malým, bezpečným elektrickým proudem, který prochází tělem. Proud volně prochází tekutinami ve svalových tkáních, ale při průchodu tukovými tkáněmi se setkává s odporem. Tento odpor tukových tkání vůči průchodu proudu se nazývá „bioelektrická impedance" a je přesně měřen přístrojem na měření tělesného tuku. Z naměřené hodnoty impedance, poměru výšky, hmotnosti a dalších korekcí přístroj na měření tělesného tuku vypočítá procento tělesného tuku. Na tomto principu je založen např. přístroj Bodystat či váhy Tanita. Měření těmito přístroji je však hodně ovlivněno hydratací. Po cvičení  či koupeli může být hodnota jiná, stejně tak jako po jídle či při měření ihned po probuzení. Nejvhodnější doba měření je proto mezi 18. a 20. hodinou (nebo alespoň 2 hodiny po obědě něbo před večeří). 

Bodystat
Přístroj určí na základě různé elektrické vodivosti jednotlivých složek těla procento tuku v těle a počítačový program podle zjištěných údajů doporučí vhodnou úpravu stravovacích a pohybových návyků. tato metoda je přesná, ale výsledky závisí na umístění elektrod. Uživatel leží, elektrody a vodivé gely jsou umístěny na zápěstí a na protějším kotníku.

BIA Tanity
Váhy určující množství tělesného tuku opět na základě bioelektrické analýzy impedance. Měření jsou velmi přesná a dává velmi reprodukovatelné výsledky. Váhy nejsou nákladné (stojí kolem 3.000-6.000 Kč), ovládání je velmi jednoduché a celá procedura zabere méně než 1 minutu.

Hydrostatické vážení
O této metodě jsme již psali v článku Váží tuk méně než sval? Ještě jednou, na čem je tato metoda založena: v nádrži se váží osoba ponořená ve vodě a tato hmotnost se srovná s hmotností osoby na vzduchu. Tím se určí procentový obsah tělesného tuku výpočtem celkové hustoty těla. Čím méně pak organismus ponořený ve vodě váží, tím víc tělesného tuku obsahuje - tuk plave, protože jeho hustota je nižší než hustota vody (1.0 g/cm3). Naopak, vaše hmotnost naměřená ve vodě bude vyšší, je-li procentový obsah svalové tkáně v organismu větší, což způsobí potápění či klesání těla ve vodě, protože má větší hustotu než voda. Pokud je tato prváděna správně, dává přesné a reprodukovatelné výsledky. Tento test je však částečně subjektivní, protože záleží na schopnosti osoby vytlačit z plic všechen vzduch, jinak kyslík, který zůstane v plících, zkreslí výsledky. Metoda je také náročná - jednak finančně, jednak časově (měření se provádí několikrát a z výsledků se vypočítá průměr), proto se používá především pro výzkumné účely.

DEXA (duální energetické rentgenové záření)
Zkoumaná osoba se položí a po dobu 20-30 min je celé tělo po částech podrobně rentgenováno. Velmi přesná a reprodukovatelná metoda, vyžadující velmi nákladné zařízení, používaná opět spíše pro výzkumné účely. Metoda se také používá při zkoumání osteoporézy.

NIR (near infrared spectroscopy - šetrná infračervená spektroskopie)
Nová metoda analýzy složení těla, avšak s nízkou přesností.


Získáno ze sekce články serveru aerobics.cz verze 0.99/2.00b/2002+0.25 (24.11.2017 8:26:59)