Zdroj: #skip

O Miss, nadšení a aerobiku

V sobotu večer jsme všichni mohli shlédnout v televizi záznam ze soutěže „Miss aerobik 2002“. A mne jedna část soutěže inspirovala k sepsání krátké úvahy věnované cvičitelkám. Na této soutěži mne pokaždé totiž zaujme ne promenáda v plavkách či vtipné konverzační výstupy, ale cvičení s Olgou Šípkovou. Vzhledem k tomu, že se této soutěže účastní mimo jiné instruktorky aerobiku nebo fanynky, které se tomuto sportu věnují mnoho let, můžu na nich tak trochu sledovat vývoj komerčního aerobiku.
Asi se nedalo nevšimnout si soutěžící, která nakonec vyhrála. Nevím, co vedlo rozhodčí k tomu, že ji umístili na první pozici, ale já bych přísahala, že to bylo její nadšení a enthuziasmus, energie, která z ní čišela. Ostatní vypadaly v porovnání s ní vyumělkovaně, uměle, křečovitě. Je mi jasné, že své hraje nervozita, všechna děvčata hrozně obdivuji, že se do něčeho takového pustily.

Jen bych si přála, aby všechny naše instruktorky dokázaly předávat radost ze cvičení jako ona dívka, aby se pro ně předcvičování aerobiku nikdy nestalo samozřejmostí a nudnou rutinou. Kolikrát se vám stane, že zajdete na hodinu, která je sice pořádně odcvičená, odpočítaná, ale nic si z ní neodnesete, není žádná legrace, neužijete si ji. A jak vám naopak dokáže zvednout náladu cvičitelka, která občas udělá nějakou tu chybičku v choreografii, ale dokáže se tomu zasmát, z její lekce si odnesete spoustu nových informací o tom, jak správně cvičit, dýchat, jíst atd. Na které je zkrátka vidět, že ji učení baví , že vás má co naučit a aerobik je jejím velkým hobby. Taková vám pak předá své nadšení a hned je jednoho opravdového „aerobikmaniaka“ víc.


Získáno ze sekce články serveru aerobics.cz verze 0.99/2.00b/2002+0.25 (7.12.2019 10:45:15)