Nastavit jako výchozí stránku (HomePage) Uložit mezi oblíbené stránky (Favorites)

novinky
akce
články
výživa
listárna
choreografie
hudba
odkazy
inzerce
obchod
fitcentra
soutěže

registrace

info
 
Google
pagerank
3D FITNESS Smart Fitness Academy Praha Daniel Muller FACE CZECH ACADEMY


uživatelské jméno
heslo

zapomněli
jste heslo?
výživa
12. srpen 2008
diskuze

Zkusili jste už ženšen?

Pokud můžete volit mezi ženšenem a šálkem kávy, či energetickým drinkem ... určitě zvolte ženšen.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 7080
2. květen 2007
diskuze

4fitness.cz - krátce o firmě

4fitness.cz - firma zabývající se výrobou originální zvláštní výživy vznikla před dvěma roky. Byla to jednoduchá reakce na tehdejší vakuum na trhu, protože neexistovala žádná kvalitní značka, která by zároveň nabízela cenově přístupné zboží...
Autor: F. Dégl
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 11018
2. květen 2007
diskuze (1)

Sportovní výživa

...Důvody pro používání zvláštní a sportovní výživy jsou rozmanité. Jedním z nich může být to, že spolu se zvláštní výživou nepřijímáte, pro Váš stav nežádoucí nebo i škodlivé, nutriety (tuk, cholesterol, laktóza, sodík, lepek…) a přitom užíváním ...
Autor: F. Dégl
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 9724
13. březen 2007
diskuze
Tisk

Strava předchůdců člověka


Miloslav ValentaHistorický vývoj stravy předchůdců člověka a předků moderních lidí můžeme dnes poměrně dobře rekonstruovat podle určitých znaků na chrupu a lebce, podle opotřebení zubů, které je specifické pro určitý typ potravy a podle mnoha dalších, stále dokonalejších metod.
V laboratořích je možné podle stop izotopů v prehistorických kostech odhalit tehdejší složení potravy a rozlišit zvířecí a rostlinné bílkoviny. Rostlinné a živočišné složky potravy zanechávají na lidských kostech dobře určitelné stopy, stejně jako podíl mořských a suchozemských živočichů ve stravě. Na fosilních zubech se dají pod elektronovým mikroskopem zjistit stopy opotřebení po požití masité nebo rostlinné potravy. Průzkumem hromad odpadků, popele z ohnišť a zkamenělých zrn pylů u pravěkých sídlišť můžeme zjistit, co tehdy lidé i jejich předchůdci jedli.

První primáti se vyvinuli z primitivních hmyzožravců. První nalezené kosti, které vypadají jako kosti předka primátů (lidoopů, opic a lidí), pocházejí přibližně z doby asi před šedesáti miliony let. První pozůstatek antropoida (primáta, z něhož se vyvinuly opice, lidoopi i lidé) je asi 50 milionů let starý, byl nalezen v Alžírsku. V Keni byla nalezena čelist stará asi 25 milionů let, která patřila prvnímu hominoidu (skupině, která zahrnuje lidi a lidoopy). Před asi patnácti miliony let žilo v Africe a Asii několik druhů hominoidů včetně příslušníků vývojové linie lidí.

Během mladších třetihor, přibližně před 7 miliony lety, se v Africe rozdělily evoluční linie předků moderních lidí a dnes žijících lidoopů. Ti všichni se v té době, podobně jako dnešní šimpanzi, živili ovocem a jinou rostlinnou potravou, hmyzem a dalšími drobnými živočichy. Až donedávna se předpokládalo, že se rozdělili na dvě skupiny. Předkové dnes žijících lidoopů zůstali v pralesích, kde se i nadále živili ovocem a šťavnatými pupeny a listy, kdežto předkové lidí přešli postupně do stepi, kde se začali živit potravou živočišnou, tedy lovem. Tato teorie ale vůbec nevysvětluje, proč nově získané lidské znaky těchto našich předchůdců většinou nejsou adaptací vhodnou k lovu zvířat v otevřené krajině.

Součástí vývoje lidí z jejich předků, nazývaných hominidé, byly (mimo chůze po dvou končetinách, napřimování postavy, zlepšení práce ruky, zvětšování obsahu mozkovny, zkracování délky čelistí a strmější orientace obličejové části lebky) i změny chrupu a tvaru zubního oblouku, které přímo souvisely se změnou přijímané potravy. Postupně se zmenšovaly řezáky a špičáky a třenové zuby a stoličky dostávaly výrazně všežravý charakter. V chrupu zmizel tzv. kanino-sektoriální komplex (kdy velké špičáky znemožňovaly pohyby čelistí do stran), takže spodní čelist mohla vykonávat krouživé pohyby při žvýkání, což ze všech primátů dokáže pouze člověk.

Americký vědec dr. Clifford J. Jolly z Newyorské university vybral charakteristické znaky časných lidských předků a lidoopů a srovnal je se dvěma se dvěma skupinami dnes žijících paviánů, které jsou obdobně odlišné a příbuzné. Na jednu stranu postavil paviána dželadu, který žije v otevřených travnatých terénech podobně, jako žili časní předci člověka. Na stranu druhou pak paviána pláštíkového, babuina, mandrila a drila, kteří žijí v lesostepích a pralesích obdobně jako současní lidoopi. Dželada se živí listy trav, oddenky a hlavně tvrdými semeny. Svou potravu sbírá vsedě se vzpřímeným trupem, tím má ke sběru uvolněné obě přední končetiny. Paviáni druhé skupiny se živí plody a šťavnatými listy, pupeny apod. Při pohybu po čtyřech končetinách mohou uvolnit ke sběru potravy jen jednu přední končetinu.
Výsledek porovnání znaků ukázal velkou shodu mezi znaky lidoopů a paviánů druhé skupiny na jedné straně a hominidů a dželady na straně druhé. Hominidé a dželada mají relativně menší řezáky a špičáky, malou schopnost oposice palce na noze a zkrácené články druhého až pátého prstu dolních končetin, lebka má strmější obličejovou část. Práce rukou a schopnost přesného uchopení malého předmětu mezi palec a ukazovák je nejdokonalejší u člověka, ale sbírání drobných semen zdokonalilo práci rukou dželady tak, že překoná i lidoopy.

Podle teorie C. Jollyho bezprostřední předkové lidí prošli dvěma fázemi vývoje lidských znaků. V první fázi „požíračů semen“ opustili stromový způsob života a potravu skládající se ze šťavnatých plodů a začali postupně žít v záplavových územích a živit se hlavně tvrdými semeny trav a oddenky rostlin. Jídelníček si jen příležitostně doplňovali drobnější živočišnou potravou, které se dokázali zmocnit. Rozhodující příčinou vývoje lidských znaků v této fázi byl přechod od měkké rostlinné stravy k rostlinné potravě tvrdé. Velikost řezáků a špičáků se zmenšovala, protože jejich funkce při zpracování drobných semen a oddenků rostlin byla minimální. Při rozmělňování tohoto typu potravy se uplatňovaly především stoličky a třenáky, jejichž skusová plocha se zvětšila. Aby stoličky mohly potravu dokonale rozmělnit, musely čelisti vykonávat nejen pohyb shora dolů, ale i do stran, kde však překážel kanino-sektoriální komplex (typický pro lidoopy) a proto musel vymizet.
Při přechodu první hominizační fáze ke druhé byl chrup plně přizpůsoben ke zpracování tvrdé potravy a tím i připraven k všežravému typu chrupu. V důsledku další změny ve složení potravy se v průběhu druhé hominizační fáze třenáky a stoličky zase zmenšovaly. Došlo k sekundární redukci chrupu, která probíhá ještě u současného člověka.

Přechod ke druhé fázi „lidských hominidů“ způsobily patrně klimatické změny. Tento proces probíhal před dvěma až třemi milióny let v buši východní a jižní Afriky v otevřené a suché krajině s poměrně malými potravními rezervami. Začala být nutná orientace na rozmanitější rostlinnou potravu s větším zastoupením živočišné potravní složky. Touto fází tedy začíná přechod hominidů k životu sběračů a lovců. Prvním zástupcem lidských hominidů byl Australopithecus africanus, který se objevil asi před 4,5 miliony let. První předchůdci člověka rodu Homo (habilis, ergaster a erectus), kteří již mohou být označováni za skutečné lovce-sběrače, se objevují v Africe před cca 2 až 3 miliony let. Evolučně nejúspěšnější formou byl Homo erectus, který se stal dominujícím druhem rodu Homo, vytlačil ostatní vývojově starší druhy a v průběhu poměrně krátké doby se rozšířil do tropů, subtropů a mírného pásma celého Starého světa.

Hominidé byli tedy všežravci, původně více plodožravci, pak požírači semen a posléze sběrači-lovci. Tato změna probíhala postupně několik milionů let a vyžádala si jak změny genetické, tak změny chování lidské rasy. Zastoupení živočišné složky ve stravě narůstalo jen zvolna a přesto, že čtvrtinu až polovinu bílkovin v potravě získávali z masa, živočišná potrava nikdy v celkovém složení potravy nepřevládala. Strava obsahovala poměrně vysoký podíl vlákniny a potřeba tuků byla kryta převážně z rostlinných zdrojů, protože maso divokých zvířat v tropických oblastech Afriky má jen velmi nízký obsah tuku. Pružná, mnohotvárná dieta našich předků jim umožňovala přežití i tehdy, když bylo některé potravy nedostatek a jiné naopak nadbytek.

Literatura:
Pravěký člověk, Vratislav Mazák, Fénix 1992
Jazyk genů, Steve Jones, Paseka 1996
O lidské přirozenosti, Edward O. Wilson, NLN, spol. s r.o. 1993
Člověk a mikrobi, Arno Karlen, Columbus 1997
Osudy lidských společností, Jared Diamond, Columbus 2000
Etologie, Dierk Franck, Karolinum 1996

Zdroj:
FACE Czech

Autor: Miloslav Valenta
<-- náhled článkučtenost článku: Počet zobrazení: 11064
28. leden 2006
diskuze

Může za to dopamin?

Už jste někdy slyšeli o dopaminu? Věřili byste tomu, že tato látka může mít vliv na Vaše stravování, na obezitu a problémy s váhou?
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 22628
8. leden 2006
diskuze

Light potraviny ano či ne?

O Vánocích jste možná přibrali pár kil a teď přemýšlíte, jak se jich co nejdříve zbavit. Kromě sportu je důležitým řešením také úprava jídelníčku. Pro některé to znamená přesedlání na „light“ potraviny. Je však jejich konzumace tím správným krokem?
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 10353
8. říjen 2005
diskuze (1)

Jak přibrat?

Štíhlá postava je snem všech, co mají pár kil navíc, ale existují mezi námi i ti, co mají přesně opačný problém. Tento většinou bývá genetického původu. Metabolismus štíhlých lidí bývá velmi rychlý, takže spalují velké množství energie i bez větší ...
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 21176
30. květen 2005
diskuze (2)

Tři oříšky pro Popelku

Pamatujete si z dětství na podzimní loupání vlašských nebo lískových ořechů? Jakpak jsme na tom dneska? Nezapomněli jsme na ně tak trochu při našem "zdravém stravování" a honbou za minimem tuků?
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 11483
7. květen 2005
diskuze

Snídaně pro zdraví

Snažíte se zhobnout, ale stále neúspěsně? Po ránu ani nesnídate? Možná to je ta chyba, na kterou doplácíte. Snídaně je totiž to nejdůležitější jídlo během dne, na které bychom rozhodně zapomínat neměli.
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 15336
2. leden 2005
diskuze

Vánoční kila navíc - pro nás žádný problém

Opravdu to není žádný problém? Pokud pravidelně po celý rok sportujeme a alespoň trochu dodržujeme zásady zdravé výživy, není obtížné se těchto kil za pár týdnů zbavit. Přece jen jsme ale pro Vás připravili několik rad, které Vám v tom snad pomohou.
Autor: K.
celý článek --->čtenost článku: Počet zobrazení: 12078
 
Recepty
 
Zdravé recepty na Vánoce
Ořechová kolečka
Ovesné sušenky
Celozrnná linecká kolečka
Vejce s omáčkou z rajčat
Vaječná pomazánka
Jehněčí kotlety v ostré omáčce
Velikonoční nádivka jinak
Pučálka
Velikonoční kopřivová nádivka
Hrnečkový jáhlový beránek
Zázvorový čaj
Glazovaná mrkev s javorovým sirupem a hořčicí
Pletenec s javorým sirupem a pekanovými ořechy
Palačinky s javorovým sirupem
Švestkové chutney
Ovocná polévka se švestkami
Omáčka na barbecue se švestkami a medem
Rýže s houbami
Bramborové šišky s mákem
Brokolice zapečená se sýrem
pro 4 osoby
Sýrový nákyp se žampiony
Původní staročeský kuba
Indická rýžová směs s ovocem a kari
Cibulové brambory s drůběžím masem
Smažené nudle se zeleninou a kuřecím masem
Banánový salát
Špagety s bazalkou
Špenátový salát s mozzarellou
4 porce
Těstoviny po Provensálsku
Andaluzský salát
Zeleninový salát s těstovinami
Indonéský salát
Dauphinovy brambory
Drůbeží maso na medu
Filé se sýrovou omáčkou
Pikantní krůtí plátky
Tofu smaženice
(náhrada vajčné smaženice)
První stránkaPředchozí stránkaDalší stránkaPoslední stránka
ISSN 1214-2425
Google [X]